... nebo alespoň měla naučit... Není to tak dávno, co jsem byl svědkem dosud nevídané přestřelky mezi křesťany na téma "manželství stejnopohlavních párů". Diskuze odhalila mnohé - počínaje komunikačními fauly, kterých se mnozí diskutující dopouštěli, pokračuje neporozuměními vyplývajícími z generačních rozdílů, věroučným a etickým chaosem konče. Chvíli jsem zvažoval, zda do diskuze vstoupím, byl jsem k tomu i vyzván, nakonec jsem odolal a mlčel jsem. Dobrá lekce sebeovládání, doporučuji ji občas aplikovat všem diskutujícím. Teď, když střelný prach opadává, je dobré si říct, co se vlastně stalo a poučit se z toho. Několik mých postřehů: 1) Zbytečně jsme (myslím tím ty, kdo se hlásí ke křesťanství) naletěli na špek tématu, který nám někdo odněkud naservíroval. Tím nechci znevažovat problémy lidí žijících v homosexuálních vztazích, myslím si, že i oni a jejich témata byla zneužita za účelem rozeštvávání společnosti. Opravdu chceme svým chováním podporovat kulturu, ve které se li
kazatel CB v Hradci Králové, manžel jedné úžasné a velmi trpělivé ženy, otec tří krásných dcer a jednoho výjimečného syna